Krkonoše Photo - 1 Krkonoše Photo - 2 Krkonoše Photo - 3 Krkonoše Photo - 4 Krkonoše Photo - 5 Krkonoše Photo - 6


krkonose.eu » Polecane trasy rowerove » Turistická trasa přes sedm sedel

Turistická trasa přes sedm sedel

Wydrukować
Turistická trasa přes sedm sedel
Přes sedm sedel
Dolní 154, 512 45 Rokytnice nad Jizerou
Email: ic.roky@seznam.cz
Telefon: +420 481 522 084
Web: http://rokytnice-info.cz

Pěší výlet přes Dvoračky, Labskou louku a Voseckou boudu v délce 21,4 km. Průběh trasy: Rokytnice * Horní Rokytnice * Dvoračky * Kotel * Labská louka * Vosecká bouda * Rokytnice Popis trasy: Z Horní Rokytnice dojdeme po žluté značce k dolní stanici lanovky, kterou se necháme vyvézt na Horní Domky. Po modré značce dojdeme k Ručičkám, odbočíme vpravo a po zelené značce dojdeme na Dvoračky. K Růženčině zahrádce pokračujeme po červené značce, Českou cestou dojdeme po zelené, červené a žluté značce ke státní hranici. Odbočíme vlevo a po červené dojdeme na Tvarožník. Odbočíme vlevo na žlutou, po ní přes Voseckou boudu a Ručičky dojdeme na křižovatku pod Studenec. Do Rokytnice odbočíme vlevo a po zelené značce dojdeme na parkoviště. Dvoračky Dvoračky patří mezi jedny z nejstarších krkonošských bud. Původně to byla horská zemědělská usedlost. Rozlehlé okolní lučiny s hustou trávou umožnily chov dobytka. Bouda byla založena roku 1707 rodinou Schierovou. V březnu 1893 vyhořela a spáleniště koupil hrabě Harrach a přestavěl ji na hostinec. Růženčina zahrádka Vrcholová louka ve výšce 1400 m ohraničená nízkým kamenným valem o průměru 33 m neznámého původu. Výskyt vzácné květeny. Kotel Kotel (zvaný též Kokrháč) považovaný za nejkrásnější krkonošskou horu s výškou 1435m je dominantní svorový vrchol. Jeho typický tvar je charakteristický při pohledu z blízkého i vzdáleného okolí. Jeho jižní svahy porůstá kleč, na severním svahu v několika kamenných polích je několik malých pevnůstek (tzv. řopíků) jako památka na obranný systém vybudovaný před druhou světovou válkou ve 30. letech. Jihovýchodní svahy spadají příkře Malou a Velkou Kotelní jámou. Labská bouda Labská bouda je horský hotel v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce, v první zóně Krkonošského národního parku. Několik set metrů od boudy se nachází pramen Labe. Vzhledem ke své poloze je především v zimním období významným orientačním prvkem. Moderní železobetonová devítipatrová budova z roku 1975 nese stejný název jako původní hostinec z 19. století, který vyhořel roku 1965. V posledních letech se uvažuje o její likvidaci. Labská louka Vrcholové rašeliniště na náhorní plošině západních Krkonoš se vzácnou květenou (ostružiník moruška, pozůstatek po ledovcové květeně aj.), pramenná oblast Labe, pramen byl v roce 1684 symbolicky vysvěcen biskupem Janem z Talemberka, přes Labskou louku vedla v 16. st. stará obchodní stezka z Čech do Slezska (tzv. Česká stezka), v r. 1968 provedena úprava pramene Labe (kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká). Labská studánka v nadmořské výšce 1386 m je opatřena betonovou skruží. Na balvanu u studánky je plaketa J. Buchara, znalce a nadšeného propagátora Krkonoš. Tvarožník Tvarožník, jeden z nejznámějších krkonošských kamenů. Jedná se o seskupení žulových balvanů „tvarůžkovitého„ tvaru na hraničním hřbetu. Název také připomíná výrobu pověstných krkonošských sýrů. Je dostupný nejen po cestě, ale i od Vosecké boudy. Nedaleko se nachází turistický hraniční přechod. Vosecká Bouda Vosecká bouda leží v západní části Krkonoš v první zóně Krkonošského národního parku ve výšce 1260 m n. m. Byla založena před rokem 1743 jako seník, kolem roku 1790 sloužila jako přístřešek pro dřevaře a hospodářské stavení. Říkalo se jí Česká nová nebo také Františkánská, podle mnicha, který zde přebýval. Název „Vosecká“ získala podle louky, na které stojí. Pro turistické účely je využívána od roku 1896 a v roce 1900 byla přestavěna a rozšířena. Svoji nynější podobu dostala přestavbou po skončení druhé světové války. Jako jedna z mála hřebenových bud nebyla nikdy zasažena požárem. Její další raritou je nepřítomnost elektrické sítě, potřebná energie je vyráběna dieselagregátem. Jediná přístupová cesta, dlouhá 9 km, vede z Harrachova kolem Mumlavských vodopádů a údolím říčky Mumlavy ke Krakonošově snídani, kde se stočí na sever a pokračuje lesem až k boudě. V zimním období se tato cesta promění v lyžařskou magistrálu, po které je možné cestovat pouze na běžkách. Nad boudou na hřebeni pod Tvarožníkem je oficiální hraniční pěší přechod do Polska. Krakonošova snídaně Místo s turistickým odpočívadlem u soutoku Malé a Velké Mumlavy. © Geodézie On Line 2009